Reklama
 
Blog | Pavel Šik

Pohled na statistiku mrtvých dle skutečných čísel statistiky – COVID asi opravdu “nebyl” jen chřipka

V době největší paniky a strachu v druhé polovině března byl hlavním zdrojem dat server John Hopkins University. Je to doposud centrála základních údajů pandemie viru SARS-CoV-2. Podobně jako na burze se zde čísla nakažených, uzdravených a především mrtvých v souvislosti s nákazou měnily každou minutu. Tato čísla ale, alespoň pro mě, neměly žádné srovnání. Vyvstávaly otázky, proč jsou mezi jednotlivými zeměmi takové rozdíly především v úmrtnosti. Přicházely různé zprávy o rozdílné evidenci a sčítání. Objevovaly se vědecké názory, že v evidenci mrtvých byli lidé, kteří zemřeli na jiné onemocnění a následně byl zjištěn virus i u nich. Znamenalo to tedy, že by tito lidé zemřeli tak jako tak? Také se objevily různé teorie o historicky větší náchylnosti různých národů vůči virům stejně jako při morových epidemiích. A další.

Poznámka: Musím se přiznat, že jsem od začátku března proti zavádění drastických opatření a zákazů. Vedlo mě k tomu přesvědčení, že prudké reakce na národních úrovních budou mít u lidí dlouhodobě opačný efekt. Proto jsem si přál rozumnější, ale dlouhodobější řešení. 

Bohužel teprve s odstupem je možné si udělat obrázek na základě skutečných dat. Je samozřejmě paradoxem, že tyto data jsou veřejnosti k dispozici až v době, kdy už jsou lidé tématem tak přehlceni, že se z panického strachu uchylují k opačnému extrému. V České republice už se přestává o viru diskutovat a možná je to dobře. Novinové titulky se soustřeďují na kroky uvolňován a především letní dovolenou v Chorvatsku. 

Jak tedy vypadají současná tvrdá data statistik? 

Je nutné říci, že se jedná jen o současný obrázek, hodně nemocných leží stále v nemocnicích a do úřadů “dobíhají” data z regionů. Je možné, že se data budou ještě měnit. Dále je nutné upozornit na to, že průběhu roku ve všech zemích dochází k statistickým sinusoidním vlnám v počtu úmrtí. Z těchto křivek negativně “vyčuhují” výrazné chřipkové roky v různých, především zimních měsících. Rád bych také zdůraznil, že tento letmý průzkum nemá nároky žádné vědecké studie, nechci tím nic ovlivňovat ani strašit. Svět má svůj koloběh a smrt k němu patří. Nejsem cynik, jen mi to přišlo poměrně důležité udělat si názor, který sdílím.

JIH EVROPY

Itálie
Národní statistický úřad zveřejnil na svém webu aktuální datový soubor s úmrtími. Určitou nevýhodou objektivnosti je, že se italský Istat rozhodl zaměřit pozornost pouze na obce se spolehlivými údaji, které mají nejméně deset úmrtí v období 4. ledna – 4. dubna 2020 a které zaznamenaly v období od 1. března do 4. dubna 2020 nárůst úmrtí o 20 procent nebo více ve srovnání s průměrem za stejné období v letech 2015–2019. Nedostaneme tak obrázek celé Itálie, ale vzhledem k tomu, že virus zasáhl především některé regiony než Itálie drasticky zakročila, vypovídající hodnotu mají. Jsou z regionů Piemonte (Turín), Valle d’Aosta/Vallée d’Aoste, Liguria, Lombardia (Milano, Bergamo), Trentino-Alto Adige (Trento), Calabria, Molise, Sicilia, Sardegna a jiné. Ve stručnosti lze říci, že úmrtnost oproti posledním 5 rokům stoupla v průměru těchto regionech o ca. 31%. Z toho u mužů o ca. 39% a u žen o ca. 23%. 

Španělsko
Španělský národní statistický úřad zveřejňuje na svém webu grafy průběhu. Na grafu je znázorněn očekávaný počet úmrtí linií na základě průměrů od roku 2008 a jeho možné odchylky dle vývoje posledních let s intervalem spolehlivosti 99% (modrý pás), přičemž data jsou relevantní (konečná) pouze do 29.března. Z grafu je patrná odchylka od normálu, která v nejvyšších kulminacích dosahuje dle odhadu nárůst o 120%. Jak uvádí úřad dle vlastního výpočtu, počet úmrtí nad očekávání vypočetli v celém období od 17. března do 26. dubna 2020 ve výši 66%. Je patrná sestupná tendence. Nejvíce zasažené regiony byly Castilla y León, Castilla La Mancha, Katalánsko, Valencie, Extremadura, Navarra, País Vasco a Madrid.

STŘED EVROPY

Belgie
Belgie je ze všech zemí v Evropě v souvislosti s epidemií podle zdroje JHU u tzv. case-fatality ratio na tom s 15,38 % nejhůře. Z dat Belgického statistického úřadu zjistíme, že v roce 2017 v průběhu ledna a v roce 2018 v průběhu března umíralo výrazně více lidí, než se statisticky očekávalo. Například 1.února 2017 kulminovala křivka u 428 úmrtí za den (+31% oproti průměru) a 6.března 2018 dokonce u 440 úmrtí za den oproti očekávanému průměru 324 úmrtí (+36 %). 

Současnost – v poslední aktualizovaný den 7.dubna 2020 toto číslo dosáhlo 610 úmrtí za den oproti statisticky očekávaným 307 úmrtím (ca. +98%). Jelikož tato křivka v každém roce kulminuje v jiném období je nutné se podívat i na vztah ke kulminaci v chřipkovém roce 2018. Ve srovnání s těžkým chřipkovým rokem je rozdíl ca. 38%. Bohužel tato křivka nemá jako ve Španělsku doposud sestupnou tendenci, spíše naopak.

Francie
Národní institut statistiky a ekonomických studií zveřejnil na svých stránkaćh dosud jen provizorní číslo počtu úmrtí za březen. Znamená to, že doposud nedošla všechna hlášení ze všech regionů. Aktuální denní statistiky nezveřejňuje. Dle dosavadních dat se celkový počet zemřelých od začátku roku neliší  od průměru za posledních 5 let. Určitý trend je patrný až v březnu v pevninské Francii. Průměrně zde zemřelo v březnu 53,5 tisíc lidí. V březnu 2020 to bylo o 12% více. Oproti chřipkovému roku 2018 to bylo o 2% více. Na přesná data budeme muset ještě počkat. 

Německo aktuálně zveřejňuje také čísla úmrtnosti za jednotlivé dny. Bohužel s německou přesností zveřejňuje pouze data ověřená a to do 15.3.. Do té doby se křivka pohybuje silně pod hodnotami z roku 2018. Statistické úřady např. Rakouska nebo České republiky aktuální data nezveřejňují.

SEVER EVROPY

Švédsko
Švédsko má příkladný přístup ke sdílení informací. Jelikož je to i země se opatrnou, ale neměnnou strategií (žádné prudké zákazy a žádné prudké uvolňování), jsou tyto data zvláště zajímavá. Nejdříve průměr. Průměrně ve Švédsku za posledních 5 let umřelo ca. 243 lidí za den. Dle dat se ukazuje, že ve dnech 23.března (první den, kdy úmrtí překročily hodnoty průměru) až do 8.dubna, kdy nárůst dle doposud zveřejněných čísel kulminoval, ve Švédsku denně umřelo v průměru o ca. 22% více lidí než ve stejné dny za posledních 5 let. Na dosavadním vrcholu 8. dubna, umřelo o ca. 30% více lidí než ve stejný den v roce 2015 a o ca. 47% více lidí než v průměru ve stejný den za roky 2015 až 2019. Konkrétně ten den zemřelo o 116 lidí více (363 lidí) oproti průměru ve stejném dni minulých 5 let (247 lidí) a o 30 lidí více, než v nejhorším dni roku 2015. Také je patrná sestupná tendence.

Anglie
Dle informací Úřadu pro národní statistiku za posledních 5 let průměrně do 16.týdne roku umřelo v Anglii a Welsu ca. 185 tisíc lidí. V roce 2020 umřelo ve stejném období ca. 207 tisíc lidí tj. o 12% více. Ve 12. až 16. kalendářním týdnu zemřelo za posledních 5 let průměrně ca. 52 tisíc lidí. Ve stejných týdnech tohoto roku zemřelo ca. 79 tisíc lidí tj. ca. 51% více. Oproti nejsilnějšímu chřipkovému roku 2018 (1-16 týden : ca. 198 tisíc lidí, 12-16 týden ca. 56 tisíc lidí) zemřelo od začátku roku o ca. 4% více a ve 12. až 16. kalendářním týdnu o ca. 40% více lidí. 

Evropa
V rámci projektu Euromomo (do kterého jsou zapojeny tyto země Rakousko, Belgie, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo (pouze Berlín a Hesensko), Řecko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Spojené království (Anglie, Severní Irsko, Skotsko, Wales)) lze sledovat vývoj i v rámci Evropy. Data jsou konečná pouze do ca. 12.-13. kalendářního týdne tohoto roku kvůli zpoždění hlášení. 

Ze zveřejněného grafu je i tak patrné, že se počet úmrtí v rámci podílejících se států ve 14. kalendářním týdnu “vyhoupl” o ca. 57% oproti očekávanému statistickému průměru. A o ca. 22% oproti nejvyšší kulminaci křivky v druhém týdnu roku 2017. A to především v populaci 15+. Z vyjmenovaných zemí jsou doposud tyto země bez výrazného zvýšení celkových úmrtí nebo se zpožděnými daty: Rakousko, Estonsko, Finsko, Norsko, Maďarsko, Řecko. Ostatní s mírnou až vysokou změnou. 

Info: V Evropské unii každý rok zemře v průměru v měsíci březnu ca. 428 tisíc lidí a za celý rok ca. 5,2 milionu lidí. 

Svět
Celosvětově se křivka nově nakažených zplošťuje. Jak se zdá, v evropských ohniscích křivky nakažených různým tempem klesají (dokonce i ve Švédsku, které zvolilo jiný přístup) a naštěstí i v USA. Jsou ale země, které na žebříčku JHU prudce stoupají jako Rusko, Brazílie, Indie, Peru, Saudská Arábie, Mexiko, Chile, Pakistan, Spojené Arabské Emiráty, Katar, Bangladéš, Egypt a určitě další méně bohaté státy, které testování z ekonomických nebo politických důvodů neprovádí. 

Nabízí otázka, zda-li zvýšený počet úmrtí v epidemiologicky silných měsících tohoto roku bude mít dopad na snížený počet ve zbytku roku? To zjistíme až z celkových čísel za tento rok. Ale klasická chřipka to asi není, anebo sakra silná.

https://epistat.wiv-isp.be/momo/?region=
https://www.destatis.de/DE/Themen/Gesellschaft-Umwelt/Bevoelkerung/Sterbefaelle-Lebenserwartung/sterbefallzahlen.html
https://www.istat.it/it/archivio/240401
https://www.isciii.es/QueHacemos/Servicios/VigilanciaSaludPublicaRENAVE/EnfermedadesTransmisibles/MoMo/Documents/informesMoMo2020/MoMo_Situacio%cc%81n%20a%2030%20de%20marzo_CNE.pdf
https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps/
https://www.scb.se/en/About-us/news-and-press-releases/statistics-sweden-to-publish-preliminary-statistics-on-deaths-in-sweden/
https://www.insee.fr/en/statistiques/serie/000436394
https://www.ons.gov.uk/peoplepopulationandcommunity/birthsdeathsandmarriages/deaths/datasets/weeklyprovisionalfiguresondeathsregisteredinenglandandwales
https://www.scb.se/en/About-us/news-and-press-releases/statistics-sweden-to-publish-preliminary-statistics-on-deaths-in-sweden/

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama