Reklama
 
Blog | Pavel Šik

Jak bude vypadat svět za rok? Prostě budeme chudší..

Hledal jsem vizi jak budeme žít za rok nebo za dva. Našel jsem vize, jak bude svět vypadat za třicet, padesát nebo sto let, ale ne za jeden nebo dva. Je bezpečnější psát vize sto let dopředu, ty nebude nikdo kontrolovat a i kdyby, bude to autorům jedno.  Co si myslíte vy? Hrozně by mě to zajímalo i útržkovitě, neformálně nebo i naivně, pište mi na můj fb profil.

Takže já si tady rychle neakademicky odložím, co mi bzučí v hlavě a jasně, že nemám skleněnou kouli ani čas ležet celý den v odborných textech 🙂.

Podle mého názoru budeme svědky zásadních diskuzí o lidských právech, což se zobrazí i v budoucích zákonech. Pro tradiční demokracie to je a bude bolestivá a složitá věc, jak se nyní ukazuje. Ještě za rok budeme řešit práva očkovaných versus neočkovaných, omezení pohybu atd. Je možné, že se nakonec od očkování ve velkém upustí, jelikož už dnes bychom museli znovu očkované očkovat proti novým mutacím.

Když se podívám na úspěšné státy v boji s pandemií, ať ty, co vir drží od začátku pod kontrolou, nebo ty, co jsou mistři v očkování, tak vidím jednu zásadní věc. Lidé tam žijí bez lockdownů podobně jako před pandemií, ale jsou to víceméně hermeticky uzavřené celky. Stejně jako jsme nyní zavření doma, tak později pravděpodobně budeme každý zavřený ve své zemi, abychom zabránili příchodu dalších a dalších možných mutací. Takže asi goodbye bezbřehá svobodo levných letů? Zaletět si na víkend do NY nebude tak jednoduché. Schengenský prostor v Evropě stejně jako samotná EU bude tématem velkých diskusí, ale podle mého názoru v principu nemá Evropa na výběr, nejsme ostrovní státy.

Budeme tedy cestovat? Podle mě samozřejmě, člověk je neposedný. Veškeré diskuze o očkovacích pasech se pravděpodobně stanou v budoucnu bezpředmětné nebo lépe řečeno, pasy budou víceméně interní záležitostí států nebo unií. Bez testů nás i přes vlastnictví uvažovaného covidového pasu nepustí do žádné země, protože viry budou dále mutovat a vyděšený svět bude ještě nějakou dobu čekat na tu absolutně smrtící variantu. Jelikož testy budou možná za virem zaostávat, bude několikadenní karanténa asi standardem? Pokud tedy budeme muset strávit pár dní v karanténě jak v cíli cesty tak po návratu zpět, budeme pravděpodobně potřebovat delší dovolenou nebo ji prostě trávit ve vlastním státě. Bude se zde muset něco změnit, přijde nová diskuze. Jak v našich hlavách, tak na straně zaměstnavatelů.

Také budeme potřebovat lepší cestovní pojištění, když se náhodou v cizině s mutací setkáme a budeme potřebovat hospitalizaci. Zdravotní pojišťovny budou po všech těch vynaložených nákladech v pandemii ve velkém mínusu. Takže se nám možná zvýší pojistné a zdraží cestovní pojištění?

Zástupy turistů ve známých destinacích jsou pravděpodobně na čas minulostí, i když Němci nyní houfně kupují letenky na Mallorku. Celé odvětví čeká po skončení podpůrných programů jemně řečeno restrukturalizace. Španělský ministr cestovního ruchu Reyes Maroto doufá v letošní rok v výrazné oživení cestovního ruchu: „Snad ideálním cílem je získat polovinu turistů, které jsme měli v roce 2019,“. V roce 2019 mělo Španělsko s více než 80 miliony druhý nejvyšší počet zahraničních návštěvníků na světě. Cestovní omezení omezující pandemii snížila tento počet v roce 2020 o 80 procent. Pro některé státy to může znamenat velké problémy. Cestovní a turistický sektor přispíval například z pětiny k řeckému domácímu produktu a zajišťoval podle některých dat až 24 % pracovních míst. Podobná situace byla třeba v Thajsku. Ale i v sousedním Rakousku tvořil turismus ca. 15 procent domácího produktu. Velká skupina lidí, která se doposud věnovala turistickému ruchu, bude muset hledat nové uplatnění. Budou potřeba prostředky pro rekvalifikace, pobídky, podpory aj. Ubydou tzv. bezpečné cíle pro dovolené, což zdraží ty zbývající bezpečné. Stejně tomu bylo i po tzv. Arabském jaru například v případě Portugalska.

Snížení počtu turistů by mohlo na druhé straně působit na částečné zlevnění městského bydlení (ne nemovitostí). Města do budoucna jsou vůbec velkou otázkou. Virus mnohem jasněji ukázal, že pracovní místo častokrát může být i v přímořské lokalitě (bohužel ne to moje:)). Lze očekávat určité dopady na trh kancelářských nemovitostí, i když dlouhodobě nebudou podle mého názoru tak výrazné. Dalším trendem je, že lidé opouštějí městské aglomerace a několikanásobně se celosvětově zvýšil zájem o domy mimo město. I kdyby se zítra virus ztratil, skrze šok z lockdownů bude tento zájem ustupovat jen pomalu. Na druhé straně tento tlak může příznivě působit ke snaze, udělat z měst přívětivější místo k životu.

V oblasti vzdělávání si nedovolím odhadovat vůbec nic. Myslím si snad jen, že i z finančních důvodů se online výuka možná stane především ve vysokém a středním školství větším standardem. České školství by podle mého názoru potřebovalo ohromně reformu po vzoru například Německa, kde existuje především ve středním vzdělání mnohem větší horizontální prostupnost (základky, reálky, gymnázia, všeobecné školy atd), ale to je na jinou diskuzi.

Budeme asi nosit standardně roušky v prostorech, kde se shlukuje více lidí. S tím souvisí také určitá vyšší anonymizace ve společnosti (lidská tvář hraje důležitou roli v naší sociální interakci – nedávno jsem v obchodě nepoznal kamarádku). Je zajímavé si připomenout, jak se z dnešního pohledu jeví diskuze o burkách před pár lety. Asi budou nutná nová nastavení některých bezpečnostních systémů nastavená po roce 2001 (jako rozpoznávání obličejů) ve městech a na letištích, které se možná v budoucnu více koncentrují na skenování očí? K tomu budou bezpečnostní složky státu potřebovat peníze.

Ekologie jako téma zcela ustoupila ve veřejném prostoru ochraně každého lidského života a ekologičtí aktivisté budou muset ještě dlouho být hodně opatrní, aby nebyli označeni za cyniky, když upozorní na tuny vyhozených ochranných prostředků. Ochrana vzácných zvířat a druhů během pandemie na spoustě míst kolabuje, již dnes je slyšet z důvodů katastrofální ekonomické situace obyvatel (kteří doposud měli práci v turistickém nebo jiném postiženém odvětví) o zvýšeném pytláctví v chráněných parcích a možná se zrychlí odlesňování pralesů. Není to kritika, ale lidstvo od jara 2020 jasně ukázalo, kde je jeho priorita. Záchrana života za cenu jakýchkoli ztrát. Diskuze o ekologie se pravděpodobně za rok ještě nevrátí do roku 2019.

Zvýší se produkce všech obalových materiálů včetně plastů a iniciátoři projektů za vyčištění oceánů se asi dnes opíjí do němoty. Trend zvýšené spotřeby obalových materiálů se i v případě otevření obchodů zcela nevrátí na začátek roku 2020. Prostě se ještě urychlil trend online nákupů, které se například v případě oblečení z 60 procent po vyzkoušení vrátí. Výroba ochranných pomůcek přispívá k dalšímu boomu ve výrobě plastů a víceméně odsune diskuzi posledních let o jejich využívání. Žádný politik se neozve s regulací, protože by byl označen za cynika, který nechce chránit lidské životy. V zemích, kde se odpadky nevyhazují do moře se zvýší náklady v odpadovém hospodářství a proto se budou muset zvýšit poplatky.

Spotřeba energií sice v roce 2020 statisticky klesla. Bylo to dle mého názoru zapříčiněno především jak šokem na jaře, tak i uzavřenými obchody, službami a ubytovacími kapacitami. Fixní náklady energetických producentů, které se ale nezměnily zapříčiní pravděpodobné zvýšení cen.

V dalším průběhu potlačování pandemií se tak jako doposud bohužel veřejná doprava přesune k individuálním druhům. Hromadná doprava zůstane dlouho pod úrovní v roce 2019 a stát, kraje i města pro její záchranu budou muset vynaložit velké prostředky. Letenky zdraží i z důvodu „restrukturalizace“ v leteckém odvětví.

Státy světa jsou vrcholně zadlužené a některé státy již nemohou své dluhy v dohledné budoucnosti splatit. Dokonce se vážně mluví o nevratných dluhopisech (žádná povinnost dluh uhradit, pouze platit roční úrok). Žili jsme a žijeme na dluh našich dětí a dnes už spíše na dluh našich vnuků. Aby systém zcela nezkolaboval, budou státy donuceny zvýšit daňovou zátěž, protože pouze růstem HDP tyto dluhy v dohledné době v některých případech nelze splácet. Lze očekávat zvýšení daní možná nad úroveň roku 2020 možná ve stejné výši. I přes zvýšení daní se zákonem odsouhlasená tzv. dluhová brzda podle mého odhadu nejpozději v roce 2023 v ČR zruší.

Převážná většina lidí asi zchudne. V průmyslu je již dnes citelné zdražování zřetelné, které se v důsledku projeví ve všech službách i produktech, ale i ve snížených investicích. Stát skrze své zadlužení bude nucen snížit investiční výdaje, což se projeví zásadně např. ve stavebnictví, ale i ve výzkumu a jinde. Po skončení podpůrných programů je možné počítat s „restrukturalizací“  neboli úbytkem v části maloobchodu, pohostinství, dopravy, ubytovacích služeb a v kultuře. Růst platů se pravděpodobně zastaví i přílivem pracovní síly z postižených odvětví do jiných. „Mezinárodní nezisková charitativní organizace Oxfam upozornila, že během pandemie se po celém světě zdvojnásobil počet lidí žijících v chudobě.“ V Čechách nemáme definici nízkopříjmové skupiny, ale je nutné si uvědomit, že minimální mzda je zde ca. 14,5 tisíce hrubého a velká část těchto nízkopříjmových pracujících byla zaměstnaná v pozastavených službách. Naopak lidé s vyššími příjmy pracují často z domova. Rozevírání příjmových nůžek vede v důsledku k riziku nespokojenosti a radikalizaci společnosti. Je možné, že v příštích volbách budou mít populisté a extrémisté překvapivě vysoké výsledky. V méně stabilních státech se možná zhorší i bezpečnostní situace a stát bude muset vynaložit větší množství prostředků k její stabilizaci nebo se častěji ke slovu přihlásí i armáda?

Peníze nejsou těkavé plyny, které z oběhu zmizí. Naopak některé centrální banky jich nyní tisknou mnohem více než dříve, což přispívá i k růstu akciových trhů a možná tak k tzv. bublině, která by mohla velice rychle zkolabovat tak jako v roce 2008. Zajímavým způsobem se také rekordně zvýšila výše tzv. margin dept, což jsou půjčky brokerů obchodníkům na trzích k tomu, aby mohli znásobit svůj nákup a v případě růstu titulů maximalizovat zisk. Pokud se podaří dostat následky pandemie pod kontrolu, to nejhorší, co by se mohlo jako důsledek stát je ekonomická krize způsobená případným pádem hlavních světových burz. Je to obrovské riziko především proto, že vysoko zadlužené státy budou jen těžko manévrovat při tvorbě  záchranných balíčků jako to bylo po roce 2008. Úroveň zadlužení je po zmíněné ekonomické krizi a po nákladných pandemických opatřeních tak vysoká, že další zadlužení by mohlo mít za důsledek politický i hospodářský kolaps některých, vysoce zadlužených států (včetně některých evropských států).

Někteří lidé píšou, že peníze neznamenají štěstí, hlavní je zdraví. S tím souhlasím. Ale důsledky chudoby můžou přinést neštěstí.

A jaký je Váš pohled do budoucnosti?

 

https://de.statista.com/statistik/daten/studie/289171/umfrage/beitrag-der-spanischen-tourismusbranche-zum-bip-im-vergleich/

https://www.handelsblatt.com/politik/international/serie-coronomics-die-langfristfolgen-der-pandemie-amerika-zieht-um-immer-mehr-us-buerger-verlassen-die-metropolen/25972716.html?ticket=ST-5250688-kJWmk1oEcVkPjXldACcF-ap4

https://www.handelsblatt.com/politik/deutschland/metropolen-nach-der-pandemie-wie-die-staedte-der-zukunft-aussehen/27040330.html?utm_source=red&utm_medium=nl&utm_campaign=hb-morningbriefingcorona&utm_content=26032021&ticket=ST-14236-fSRerp21da7bpbjwAqKB-ap2

https://www.abendzeitung-muenchen.de/muenchen/ex-muenchnerin-berichtet-warum-immer-mehr-menschen-wegziehen-art-701968

https://archiv.ihned.cz/c1-66896750-bohati-jsou-jeste-bohatsi-a-chudych-prudce-pribyva-pandemie-prispiva-k-rozevirani-prijmovych-nuzek-v-celem-svete

https://www.investicniweb.cz/ekonomika-politika/ekonomika/ecb-tiskne-penize-na-plny-plyn-pokrivuje-trh-ale-nema-na-vyber

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/na-palubu-letadla-jen-s-ockovanim-prosazuje-reditel-aerolinek-147885

https://www.ots.at/presseaussendung/OTS_20210101_OTS0009/mineraloelindustrie-2020-wurden-coronabedingt-weniger-kraftstoffe-verbraucht

https://www.fluessiggas-magazin.de/artikel/detail/energiebilanz-2020-verbrauch-pandemiebedingt-auf-historischem-tief/

https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/vaccines/fully-vaccinated.html?fbclid=IwAR1cjmMbatZ0cUlE0Orkj15FgFZMnTcD7ARDRpsW6eOC1dQdmJflcl-VEaY

https://www.academia.edu/s/3a494f83b3?source=work&fbclid=IwAR0pAzgP3ZtkAyfXFI17GkijoQxoAUwtQ-qXJJG67kA3iKFBu7hQOvsvZ5E

https://archiv.ihned.cz/c1-66890540-akcie-dlouhodobe-porostou-na-trh-stale-proudi-hromady-penez

České dráhy loni přišly o více než třetinu cestujících a čtyři miliardy na tržbách

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama